Skořice je tradiční vánoční koření: má léčivé účinky, může být ale i nebezpečná

Ceylonská skořice je tropický, stálezelený strom s bílými květy

Skořicovník pochází z dřeviny jménem skořicovník (Cinnamomum sp.), kterých existuje více druhů. Skořicovník pravý (Cinnamomum verum) pochází původně ze Srí Lanky (díky jeho původu bývá nazýván ceylonská skořice), dnes je však tento tropický, stálezelený strom pěstovaný v mnoha dalších vlhkých tropech, nejen v Asii. Se skořicovníkem se tak můžete potkat třeba na Madagaskaru, v Brazílii či na Seychelách. Skořicovník dorůstá výšky 10-15 metrů, má tuhé a lesklé listy, které se drtí pro využití jako koření. Květy skořicovníku jsou malé, bílé a rostou v hroznech. Plodem je oválná peckovice, která má nejprve zelenou, později fialovou až černou barvu. Skořicovníků existuje zhruba 250 druhů, nicméně jako koření se používá pouze několik z nich. Právě skořicovník pravý je ten nejkvalitnější z nich. Jedná se o stromek, který má mladé listy sytě růžové a často se pěstuje pro svoji kůru, listy i květy a je velmi dekorativní.

Proč bývá skořice srolovaná do ruličky?

Skořici většinou zakoupíme jako mletou nebo srolovanou do aromatických svitků. Tyto trubičky se vyrábí z tenké, mladé kůry, která se při sušení stáčí do ruliček a má velmi silné aroma. Indové je přidávají do jídla, díky čemuž získá pokrm nezaměnitelnou chuť. Kůra se loupe z mladých, tříletých výhonů. Takto upravené svitky skořice se velmi často používají jako vánoční dekorace věnců či svícnů, a rozhodně je nepoužívejte v kuchyni. Zakoupíte-li totiž svitky skořice někde ve velkoobchodu se sušenými dekoracemi, může být skořice zaprášená či znečištěná ze skladu a má být výhradně použita jako dekorace, nikoliv ke konzumaci, a to hlavně z hygienických důvodů. Takže, chcete-li použít svitek skořice do svařeného vína, použijte pouze tu zakoupenou v supermarketu v sáčku.

Skořice sice má léčivé účinky, může být ale i nebezpečná

Kromě toho, že ji využijete například při výrobě svařeného vína, využití nalézá i ve farmacii, například při léčbě žaludečních nevolností, nemocí trávicího traktu a dýchacího ústrojí. Odvar z kůry nebo listů podporuje trávení. Skořice se využívá také při výrobě parfémů a mýdel.

Skořice má sice řadu prospěšných vlastností na náš organismus, nicméně pro naše tělo může být i velmi nebezpečná. Pokud to totiž s její konzumací přeháníte, vaše játra vás za to nepochválí. Skořice kromě jiného obsahuje kumarin, který ve vyšších dávkách poškozuje játra, může způsobit bolesti hlavy, závratě a může mít i halucinační účinek.

V obchodech se často setkáte s levnou náhražkou skořice

V obchodech se spíše, než se skořicí ze skořicovníku pravého, setkáte s jeho levou náhražkou známou pod jménem skořicovník kassiový nebo čínský (Cinnamomum cassia). Tento druh ale mezi skořicovníky nepatří, je však blízce příbuzný skořicovníku a jeho kůra má podobné vlastnosti i využití, má ale nižší kvalitu ve srovnání se skořicovníkem pravým. Známé jsou také tzv. kassiové či skořicové květy, které se připravují sušením nevyvinutých plodů skořicovníku čínského a sbírají se těsně po odkvětu. Skořicové květy se ale mohou připravovat také z jiných druhů skořicovníku.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada