Nechcete-li na ochranu rostlin před škůdci a chorobami používat chemické prostředky, můžete vyzkoušet i jiné postupy. Mezi ty méně známé se řadí výluh z kompostu.
Květopas jahodníkový škodí sice lokálně, ale při větším výskytu může zničit 50–80 % jahodníkových poupat. To se samozřejmě promítne do poklesu úrody jahod, a proto je dobré s tím počítat a v případě potřeby efektivně zasáhnout.
Myslíte si, že máte klid a najednou se zase objeví moli. Ze zoufalství pořídíte všechny možné přípravky, abyste se jich zbavili. A přece jsou tu pořád! Důvod je jeden. Bojujete jenom proti dospělým jedincům.
Pěstitelé ozimých odrůd česneku by měli začátkem jara zpozornět a provést minimálně preventivní opatření proti houbomilce česnekové. Jinak se může stát, že o úrodu česneku přijdou.
Pěstujete-li na zahradě rybízy, pořádně si jejich keře před rašením listů prohlédněte. Pokud na nich objevíte zduřelé kulovité pupeny včas, můžete zabránit šíření nebezpečného škůdce – vlnovníka rybízového.
Housenky zavíječe zimostrázového v několika uplynulých letech způsobily na keřích buxusu velké škody. Jak je proti škůdci, který u nás nemá přirozené nepřátele, chránit?
Ačkoli na to rostliny nevypadají, dokážou mezi sebou čile komunikovat. Vědci zatím odhalili několik způsobů rostlinné konverzace, která se týká především varování před nebezpečím. Informované rostliny se pak dokážou účinněji bránit a existují i druhy, které si přivolají pomoc.
Způsob, jakým se housenky píďalek pohybují, vyloudí úsměv na tváři. Jeden kočičí hřbet střídá druhý, protože housenkám na střední části těla chybí panožky. Roztomilé píďalky však patří mezi škůdce, kteří mohou způsobit škody na ovocných stromech.
Odpověď na otázku, zda máte shrabané listy uložit na kompost nebo do domovního odpadu, závisí na tom, kterým patogenem byly napadeny. Důležité je také vědět, jestli a kdy tento patogen tvoří trvalé spory.