Jahody nesmí chybět na žádné zahradě. Zbožňují je děti i dospělí a čerstvým jahodám se šlehačkou se odolává vážně těžko. Jahody byly konzumovány již v době kamenné a odpradávna se také používaly pro léčebné účely, pro které se sbírají především mladé listy jahodníku obecného. Abychom se ale z tohoto oblíbeného ovoce mohli těšit co nejdéle, musíme jahodám věnovat dostatek péče, především závlaha a hnojení je to nejdůležitější, kde nám jahodníky naši chybu neprominou.
1. Půda je po sklizni jahod vyčerpána a bez živin: Jak připravit záhon na jahody?
Po sklizni je třeba doplnit živiny do půdy, která je vyčerpána sklizní a má výrazně snížený obsah živin v listech a v kořenovém krčku až pod úroveň, která je považována za potřebnou pro správný metabolismus rostliny. Pro přihnojování se používá například Kristalon červený nebo Cererit v dávce 10-20g/m2 ihned po skončení sklizně.
2. V létě již jahody nehnojíme, pouze zavlažujeme
Nechceme totiž, aby rostliny byly příliš bujné a vytvořily hustý porost. To by totiž vedlo k tomu, že rostliny budou tvořit stále nové a nové listy a kořeny a nebudou chtít zakládat květní pupeny. Toto několikatýdenní zpoždění pak má za následek, že u bujného porostu přehnojeného dusíkem bude příští rok krásný silný porost, ale malá úroda plodů.
3. Dusíkem nesmíme jahody hnojit v srpnu a v první polovině září, podobně je to se závlahou
Zavlažování v červenci po sklizni může být vydatnější kvůli regeneraci rostlin, ale do konce července a celý srpen zavlažujeme méně vydatně, spíše rostliny držíme v mírně sušším režimu, aby nevytvořily velké množství listů. Je prokázáno, že vydatná závlaha v srpnu snižuje úrodu v příštím roce, což platí i pro hnojení dusíkem. To platí i v případě déletrvajících dešťů, jejichž intenzitu však ovlivnit nemůžeme.
4. Jahodník začíná brzy se zakládáním květních pupenů
Méně výživy a závlahy v létě vede k tomu, že jahodník začne dříve zakládat květní pupeny a do konce října jich vytvoří mnohem větší množství, než pokud bychom s množstvím závlahy a hnojení dusíkem nebyli opatrní. V tom případě jahodník začíná zakládat květní pupeny na příští rok opožděně, a tudíž jich nestihne založit tolik, jako v optimálním případě.
5. Dusíkem hnojíme až na podzim: počkat na správnou dobu se rozhodně vyplatí
Přihnojovat začínáme teprve tehdy, jakmile začalo zakládání květních pupenů, což je zhruba v půlce září. V této době rostliny naopak pro tvorbu květních pupenů potřebují hlavně dusík, fosfor a draslík. Draslík rostliny potřebují pro zpevnění rostlinných pletiv, díky čemuž budou rostliny mnohem odolnější a lépe snesou nízké, zimní teploty. Draslík rovněž zvyšuje odolnost vůči houbovým chorobám, které bývají u jahod velkým problémem. S hnojením jahodníku končíme nejpozději začátkem října, pak se jahodník již pomalu začne ukládat k zimnímu odpočinku.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
