Naplánujte si zeleninové záhony ve čtyřech krocích a mějte náskok před ostatními: odměnou vám bude obří úroda

Nezáleží na tom, zda máte možnost pěstovat zeleninuna velké plantáži nebo pouze v jednom vyvýšeném záhonu. Tak či tak to chce plán. Výhodou vlastního pěstování zeleniny je nejenom dostatek vitamínů a minerálů, ale také to, že si doma vypěstujete tu zeleninu, kterou třeba v obchodech běžně nekoupíte nebo je drahá. Ať již jste začátečníci, nebo ostřílení zelináři, vždy je vhodné dodržet minimálně tyto 4 kroky, které vás dovedou k pořádné sklizni.

1. Umístění a tvar zeleninového záhonu

Při výběru vhodného místa pro zeleninový záhon už dávno neplatí, že se umísťuje do zadních částí zahrady. Naopak, dnes se užitkové záhony umisťují co nejblíže k domu, abychom měli své oblíbené druhy co nejblíže. Abychom potěšili i naše oko, například při výhledu z okna kuchyně, oživují se zeleninové záhony také vysetím letniček, třeba měsíčkem, lichořeřišnicemi, afrikány nebo bylinkami. Zeleninový záhon umisťujte na slunce, je jen málo druhů zeleniny, která zvládá stín a je-li to možné, místo by mělo být trochu chráněné před větrem třeba nějakým plůtkem, ten ale nesmí příliš stínit.

Nejpraktičtějším tvarem záhonu je obdélník, protože k jednotlivým plodinám se vždy dobře dostaneme a můžeme se o ně také lépe starat. Obdélníkové záhony také snáze přistíníme textilií či tkaninou v případě, že chceme mladé rostlinky ochránit proti nepřízni počasí nebo proti nájezdu škůdců. Šíře záhonů je vhodná taková, abyste od okraje dosáhli bez problémů do středu záhonu.

2. Jaké druhy zeleniny pěstovat

Samotný výběr druhů zeleniny, kterou budete pěstovat, samozřejmě záleží na preferencích rodiny, nicméně nejčastěji se pěstuje plodová zelenina (rajčata, okurky, cukety a papriky), dále listová zelenina (salát, špenát) a pak samozřejmě kořenová zelenina (mrkev, petržel či pastinák). Postupnou sklizeň si pak užíváme u druhů, které rychle rostou, je možné je vysévat s časovým odstupem a mít tak neustálý přísun vitamínů. Mezi takové „rychlíky“ patří salát, ředkvičky či hrášek a fazole nebo kedlubny.

3. Předpěstování sadby: začínáme v únoru

Sadbu oblíbené zeleniny si samozřejmě můžete zakoupit, nicméně ušetříte nemalý peníz, když si zakoupíte pouze semínka a sadbu si vypěstujete doma. Nejen, že si tak můžete předpěstovat konkrétní druhy zeleniny, ale sadba bude zdravá a vitální. Jako první se již v únoru vysévají papriky a lilky, které pro klíčení vyžadují vyšší teplotu 25 °C. v březnu se pak vysévají rajčata a kedlubny a v dubnu přijdou na řadu cukety, dýně a okurky. Pro výsevy používejte vždy čerstvý, výsevní substrát a počítejte s tím, že klíčící rostlinky vyžadují dostatek světla. Budete-li předpěstovávat sadbu na okenním parapetu, často se rostlinkám díky vysokému okennímu rámu nedostává dostatek světla, výsevy je tedy třeba vyvýšit nad okenní rám.

4. Osevní plán vás ochrání nejen před chorobami a škůdci

Možná si říkáte, že vymýšlet osevní plán neboli střídání plodin na jednom záhonu, je naprosto zbytečné. Ale není tomu tak, protože v případě jednoleté zeleniny je střídání plodin na jednom záhonu velmi důležité, protože každá zelenina z půdy odčerpává jiné živiny, má odlišné nároky na výživu a láká i rozdílné škůdce. Není proto moudré, pěstovat stejnou zeleninu na jednom stanovišti více let, díky tomu se totiž připravíte o úrodu. V takové půdě se totiž začnou šířit stále stejné choroby a škůdci a vy si tím zaděláte na pořádné problémy. A jak by takové střídání plodin na jednom záhonu mohlo vypadat v praxi? V prvním roce na kompostem vyhnojeném záhoně můžete pěstovat brukvovitou zeleninu, např. kedlubny nebo květák, v druhém roce zde pěstujte zeleninu, která po živinách tolik nelační, a navíc je jich tady po brukvovité zelenině stále dostatek, například kořenovou zeleninu jako je mrkev, petržel či celer. A třetí rok na tento záhon vysaďte bobovité rostlina v podobě hrachu či fazolí, které díky hlízkovitým bakteriím půdu obohatí o vzdušný dusík a připraví tak živiny pro další druhy. Čtvrtý rok se zde bude dařit třeba plodové zelenině jako jsou lilky, papriky či cukety.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.

Naše krásná zahrada

Předplatné časopisu Naše krásná zahrada