Jisté je, že např. v nizozemské společnosti Multi Color Flowers na začátku procesu nakoupí světlé růže. Nejčastěji obarvovanou květinou je kultivar krémové růže ’Vendela’, kterou je možné obarvit na jakoukoli barvu s výjimkou černé. Při barvení na černo z ní totiž vždy vychází jen tmavě šedá růže, k barvení na černo se proto využívá rudá růže ’Naomi’.
Tajná procedura barvířů
Po nákupu jsou růže zastřiženy na požadovanou délku a přesunuty do barvicí lázně. Do nádoby jsou vždy umístěny stonkem dolů a barva tak prostupuje postupně přes vodivá pletiva do všech rostlinných částí. Obarveny jsou tedy kromě květů i listy a otrněný stonek. Následně jsou růže přemístěny do klimatizované místnosti.
Jakmile růže dosáhnou požadovaného odstínu, umístí se ještě do vody, v níž se probarví do krásy. Pro kovové odstíny růží, tzn. zlaté, stříbrné nebo měděné, platí ale jiná pravidla barvení.
Netoxické a šetrné barvy
Celý barvicí proces podléhá přísným zákonům a barvy používané k barvení růží musejí splňovat zákonem stanovenou zdravotní nezávadnost. Navíc musejí být nejen netoxické, ale i šetrné k životnímu prostředí.
Nabídka konkrétních barev je přebohatá, k nejžádanějším barvám ale jednoznačně patří modrá. Důvodem je asi skutečnost, že v přírodě modrá růže neexistuje, a symbolizuje tak určitou výjimečnost.
Červenající modré barvivo
Oříšek, proč nelze vyšlechtit modrá růže, i když běžně existují např. modré chrpy, rozlouskli až vědci. Modrou barvu totiž vyvolává barvivo delfinidin. Tato látka však reaguje na pH prostředí, v němž se nachází. A jelikož vnitřní prostředí růží je do určité míry kyselé, modré barvivo způsobí zčervenání květů.
Zdroj: Florea
