Botanická kuriozita - zelená růže

Řeč je o růži čínské var. 'Viridiflora', která vznikla jako mutace tisíc let staré čínské růže odrůdy 'Old Blush'. Ta se podílela na vzniku remontujících růží a opakovaně kvete i její vývojový zvrat. 

Růže čínských císařů 

Objevila se v polovině 18. století a předpokládá se, že pochází z Číny. Podle některých zdrojů je vidět na starých čínských malbách a její pěstování bylo výlučnou záležitostí čínských císařů. Mimo zakázané město se údajně nesměla pěstovat. 

V západním světě, konkrétně v Anglii, se 'Viridiflora' začala pěstovat koncem 18. století, podle jiných zdrojů dokonce až v polovině 19. století. Šířena byla anglickými školkami pod jmény Green rose, tedy Zelená růže. 

Zcela netypický květ 

Zelená růže vytváří vzpřímený a kompaktní keř, který může být 60 cm, ale i 120 cm vysoký. Samotné květy jsou nenápadné, takže si jich kolemjdoucí často ani nevšimnou. Při mutaci jejich korunní lístky zlistnatěly, resp. se přeměnily v květní kalich. Mají pilovitý okraj a jsou zelené, ojediněle mohou mít i bronzový nádech. 

Květy jsou obvykle nevonné, i když někteří pěstitelé uvádějí mírně kořenitou vůni. Jsou rovněž bez pylu (růži tudíž nelze použít při šlechtění) a bez šípků. Květy vytvářejí chocholíky a průměr jednoho rozkvetlého květu je asi 5 cm. 

Snadné pěstování 

Aby dobře prospívala potřebuje růže 'Viridiflora' dostatek slunce, možný je také polostín. Je nenáročná, zvládne i písčitou chudou půdu a chorobami trpí zřídka. S řezem to ale nepřehánějte. 

Kvete opakovaně od června do srpna a hodí se jak do květinových záhonů, tak do nádob. 

 

Predplatne