Dlouhozobka, nebo dlouhososka?

Nebudeme vás napínat. Máte-li na mysli nočního motýla z čeledi lyšajovitých, kterého lze ale potkat i za denního světla – jde jistojistě o dlouhozobku svízelovou (Macroglossumstellatarum). “Zobku” asi proto, že způsobem svého letu připomíná malého ptáčka – kolibříka s dlouhým tenkým zobáčkem. Podobně ale vypadá i dlouhososka, hmyz parazitující na drobných včelkách. 

Tažný motýl z jihu 

Dlouhozobka se živí sáním nektaru z květů, na něž ale neusedá  stačí jí rozvinout sosák. Její tělo je delší, ochlupené, v přední části šedé, na zadní s bílým a černými skvrnami. Jako motýl má dva páry křídel, jejichž rozpětí je čtyři až pět centimetrů. První, větší křídla jsou šedohnědá a připomínají kůru stromů nebo suché listí. Druhý pár je oranžový. 

Dlouhososka velká

Dlouhososka má jen jen jeden pár křídel a zavalitější tělo.

Zajímavé je, že se jedná o tažného motýla, který k nám přilétá začátkem léta z jižní Evropy. Naklade vajíčka, a to často na svízel, po níž má i jméno. Vajíčka dlouhozobky mimochodem připomínají zelené lepivé a přichytávající se kuličky – plody svízele. V našich podmínkách se líhnou obvykle dvě generace dlouhozobek. Housenky se po 20 dnech kuklí a na podzim se dospělci zase vracejí zpátky na jih. 

Moucha imitující čmeláka 

Kromě dlouhozobky můžete na zahradě ale potkat i dlouhososku velkou (Bombylius major, někdy označovanou i jako dlouhonoska). Jde o hmyz z řádu dvoukřídlých, který má, stejně jako dlouhozobka, dlouhý sosák. Tělo dlouhososky je opět zavalitější, měří 8–12 mm, z čehož zhruba polovinu tvoří sosák. Na rozdíl od dlouhozobky má ale jen jeden pár křídel. I tak je tento hmyz výborným letcem, který rovněž saje květní nektar za letu. 

Dlouhososka se na zahradách a v přírodě vyskytuje hlavně zjara, často na hluchavkách. Žije paraziticky její larvy parazitují na drobných včelkách pískorypkách (Andrena sp.), které si své hnízdo budují v zemi. Dospělá dlouhososka naklade vajíčka tam, kde mají možnost se přichytit těla pískorypek (podle některých zdrojů do květů, které pískorypky navštěvují, podle jiných pramenů do blízkosti hnízd pískorypek). S včelami se pak dostanou do včelího hnízda, kde se živí včelími larvami a doneseným pylem a dokončí zde svůj vývoj.

 

Predplatne