Lilie zlatohlavá

Lilium martagon

Barva květů
Doba kvetení
Světlo
Půda
Zahradní styl
Využití
Barva listů
Půdní reakce
Růst a znaky
Vlhkost půdy
Účel pěstování
Náhled

Původ

Lilie zlatohlavá (Lilium martagon), známá i jako zlatohlávek, je původní druh, který roste i u nás. Patří do čeledi liliovitých (Liliaceae), zahradníci ji řadí do sekce Martagon. Druhový název martagon je odvozen od slova martaga, které odkazuje na novou formu turbanu, jež se objevila v 15. století a podobala se okvětním lístkům této lilie.

V přírodě se lilie zlatohlavá vyskytuje na rozsáhlém území od Portugalska přes střední Evropu až po Sibiř, na horských loukách roste ve výškách až 1500 metrů; u nás je chráněná. Ve středověku se používala jako léčivá rostlina, v homeopatii se dodnes používá mimo jiné jako lék na artritidu.

Růst

Lilie zlatohlavá je vytrvalá bylina, dosahující výšky mezi 50 a 200 centimetry. Šupinovitá cibule je žlutá, oválná a má průměr až 8 centimetrů. Kořeny, které vyrůstají na spodní straně cibule, stahují přezimovací orgán hlouběji do země. Stonek je tmavě žíhaný.

Listy

Pro lilii zlatohlavou je typické přeslenité uspořádání eliptických až špičatých listů. Na každém kolénku vyrůstá 8 až 14 listů dlouhých až 15 cm a širokých zhruba 5 centimetrů.

Květy

Květy, které mají výrazný (někdy nepříjemný) zápach skořice, se objevují od června do července. Počet květů se liší: na stonku jednom jich může být 5 až 40 květy, průměr je kolem 20. Květy o průměru 5 centimetrů mají krátké, mírně vzhůru otočené okvětní lístky, takže připomínají turban. Květenství je dlouhý zrozen. Barva květů může být růžová, kaštanová a tmavě fialová, s tmavými skvrnami nebo malými skvrnami. Pupeny jsou vlnatě chlupaté.

Plody

Plody jsou hnědé tobolky se třemi oddíly obsahujícími až sto semen.

Umístění

Ideálně v polostínu.

Půda

Bohatá na živiny, propustná a mírně vápenitá.

Výsadba

Cibuli zasaďte hned, jak ji přinesete z obchodu nebo vyjmete z půdy. Vysazují se od září do března, pokud není půda zmrzlá, do hloubky asi 30 centimetrů. Pod cibuli nasypejte drenážní vrstvu štěrku, na ni směs písku, zeminy a vyzrálého kompostu. Vysazujte na vzdálenost asi 10 centimetrů. Na půdě nad cibulí vytvořte malý kopeček: neměla by vzniknout prohlubeň, v níž se hromadí voda – to by mohlo vést k hnilobě cibule.

Péče

Po vysazování je lilie zlatohlavá jednou z nejméně náročných lilií. Během vegetačního období ji zalévejte, před rozkvětem přihnojte minerálním hnojivem. Pokud nechcete, aby se vysemenila, po odkvětu odstraňte květenství.

Dělení

Lilie zlatohlavá se zpravidla nedělí.

Použití

Zlatohlávek se hodí do přírodní zahrady v kombinaci s trvalkami, kterým se daří v polostínu pod stromy. Máte-li prostor, nechte tuto lilii volně rozrůstat.

Odrůdy

Existuje řada nižších hybridů Martagon.

ʼAlbiflorumʼ: bílé květy s karmínovými až růžovými skvrnami.

ʼAlbumʼ: menší, světle zelené listy a zelenožluté květy.

ʼCattaniaeʼ: chlupaté, tmavě fialové květy a téměř černé stonky.

Množení

Buď výsevem, nebo šupinami cibule, nebo oddělením dceřiných cibulí. Lilie klíčí ve tmě, proto je nutné semena zakrýt půdou; vhodná teplota pro klíčení je asi 20 °C. Pro množení šupinami vyjměte cibuli z půdy na jaře, oddělte šupiny a vysaďte je do květináčků s množárenskou zeminou. Po několika týdnech by se měly vytvořit nové výhonky.

Choroby a škůdci

Lilie zlatohlavá, stejně jako ostatní druhy lilií, trpí plísní šedou, zejména v teplém a vlhkém počasí. Problémy také bývají s hnilobami cibule: abyste jim předešli, vyberte stanoviště s vhodnou půdou a vysazujte jen zdravé cibule. Častým škůdcem je chřestovníček. Červeně zbarvení brouci, dlouzí až 8 mm, od konce března ožírají listy. Později na jaře se na spodní straně listů objevují žlutošedé larvy, pokryté slizovitými výkaly; i larvy okusují listy. Ochrana: Pravidelně brouky i larvy sbírejte; lze použít i přípravek Spruzit. Jako prevence pomáhá i poprášení horninovou moučkou.